Délku druhého Rychetského funkčního období určí jeho zdraví
Délku druhého funkčního období předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského určí především jeho zdravotní stav. První desetiletý mandát mu vyprší příští týden, prezident Miloš Zeman jej poté jmenuje na dalších deset let. Rychetský ČTK potvrdil, že z funkce odejde dříve. Při rozhodování zohlední jednak svou kondici a zdraví, ale také situaci Ústavního soudu jako instituce. Konkrétní datum nezmínil, dříve se hovořilo o konci roku 2017.
"Od počátku jsem nepovažoval za pravděpodobné ani nepovažuji za pravděpodobné, že by mi můj stav umožnil absolvovat celý druhý desetiletý mandát," řekl Rychetský, jenž 17. srpna oslaví 70. narozeniny. "Asi by nebylo zcela seriózní odhadovat svou vlastní 'životnost', vývoj svého zdravotního stavu," doplnil předseda Ústavního soudu.
Ačkoliv Rychetský není zastáncem opakování mandátu ústavních soudců, rozhodl se nabídku druhého funkčního období přijmout. Chtěl zachovat kontinuitu soudu, zabránit jeho úplnému "vyprázdnění" a celkové obměně v relativně krátkém časovém úseku. Mezi 15 soudci bude totiž od příštího týdne šest nováčků, dalším třem soudcům mandát vyprší do konce letošního roku.
Rychetský doufá, že se v příštích letech naskytne příležitost vyřešit některé systémové nedostatky v právní úpravě ústavního soudnictví. Vadí mu například to, že v řízení o ústavních stížnostech mohou jednotlivé tříčlenné senáty vydávat nálezy, které jsou závazné pro všechny osoby i orgány. Právní názor, jehož síla je svým způsobem vyšší než síla zákona, tak teoreticky mohou prosadit jen dva soudci, kteří přehlasují třetího.
"To je systémově nevídaný institut, když se podívám po jiných Ústavních soudech, které většinou rozhodují v podstatně početnějším sboru," uvedl Rychetský. O senátním nálezu se ostatní soudci často dozví třeba až z novin. Podle Rychetského by bylo vhodné, aby se v tomto směru změnil zákon o Ústavním soudu. Pokud k tomu nebude příležitost, může postačit alespoň změna vnitřních pravidel.
Rychetský si to představuje tak, že pokud by v kterémkoliv ze čtyř senátů vznikl návrh nálezu, dostali by jej k dispozici také ostatní členové soudu. Pokud by se jich určitá část ozvala, mohlo by případ převzít plénum, tedy sbor všech soudců, který jinak řeší návrhy na zrušení právních předpisů. K takové změně není nutné revidovat zákon, stačilo by, aby se na ní shodla většina soudců.
Další potenciální změny si vynucuje rostoucí množství stížností a návrhů, které soud dostává - loni jich bylo téměř 5000. Jednou z variant je navýšení počtu asistentů. Nyní má každý soudce tři, podle Rychetského by se počet mohl zvýšit na čtyři - ne však více. "Zase nechci, aby to byl 'soud asistentů'," uvedl Rychetský.
Ústavní soud se podle Rychetského musí chovat zdrženlivě a zachovávat jistý odstup od ostatních institucí, zároveň se však nesmí zavírat do "slonovinové věže". Měl by být schopen poukazovat na různé systémové problémy i mimo konkrétní soudní řízení. Nedávno například Rychetský navrhl ministryni spravedlnosti Marii Benešové schůzku na téma případných změn v koordinaci vyhošťovacího a azylového řízení.
Na druhou stranu soud nemůže "na požádání" poskytovat nějaké konzultace a vyjádření, jak někteří politici žádali například v souvislosti s výkladem poslanecké imunity. "Buďto jsme soudní instituce, a ta má řešit spory, anebo budeme nějaká poradna," uvedl Rychetský. Ani si prý nechce představit, kolik podobných dotazů by soud musel řešit.
zdroj: ČTK
