Je ve veřejné dopravě opravdu čisto?
Mnoho obyvatel využívá veřejnou hromadnou dopravu několikrát týdně či měsíčně a spoléhá na to, že bude dopravní prostředek čistý a hygienicky ošetřený. Lidé jsou odjakživa hákliví především na sedačky, tyče a madla uvnitř vozů a stále vnímají veřejnou dopravu jako rizikovou v rámci možné nákazy různými onemocněními. Důležitost správného čištění a hygieny ve veřejných dopravních prostředcích pak umocnila ještě nedávná pandemie covid-19. Jak tedy ideálně probíhá čištění dopravních prostředků?
„V souvislostech s událostmi posledních měsíců se měřítka čistoty a hygieny v hromadné dopravě rapidně posunula a čištění se stalo zásadní pro jejich provozování ještě více než kdy dříve. S příchodem pandemie je všeobecně kladen větší důraz na čistotu a hygienu, zvlášť pak ve veřejných prostorech, kde se kumuluje velký počet lidí. Pro úklidové práce v prostředcích veřejné dopravy je proto důležitá především dobře organizovaná práce s využitím správných technologií a spolehlivých čisticích a dezinfekčních přípravků,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.
Čištění dopravních prostředků veřejné dopravy probíhá nejčastěji v noci. Pracují na něm většinou organizované týmy, kteří se musí postarat o to, aby byl dopravní prostředek na nadcházející provoz dokonale připraven Zpravidla se začíná čištěním zvenčí, kdy je potřeba nejdříve ručně odstranit nečistoty z míst, která si žádají zásah lidskou rukou. Mohou to být prostory kolem kol nebo čelní skla – například u tramvají je potřeba pečlivě odstranit grafitový prášek z čelního skla, který vzniká třením pantografu o trolejové vedení. V zimních měsících se pak navíc přidávají nečistoty jako je sůl nebo bláto. Ve chvíli, kdy jsou tyto nečistoty odstraněny, přejíždí vůz do mycí linky, kde proběhne finální vyčištění. Mycí linky se podobají těm, které se využívají pro osobní automobily.
Následně se přechází na vyčištění interiéru, kde je potřeba vyčistit stropy, sedadla včetně spodních ploch, držadla, veškeré tyče, okna, všechny plasty, stěny vozů, označovače jízdenek a další vnitřní části. Tyče, skla a další plochy se utírají ručně vodou s čisticím přípravkem, který je k tomu určený. Podlahy se pak vytírají či luxují vysavači. Výhodou vysavačů jsou jejich filtry, které zabraňují víření prachu, ten se pak neusazuje v kapičkách vody roztříštěných po celém dopravním prostředku. Pro čištění čalounění v autobusech a tramvajích, které je velkým zdrojem nečistot a bakterií, je využíváno tzv. extrakční čištění. To se provádí pomocí přístroje, který účinně odstraní veškeré uvolněné nečistoty včetně skvrn způsobených jídlem.
„Využití extrakčního čištění čalounění v dopravních prostředcích je bezesporu jednou z nejvhodnějších metod, která nečistotu skutečně odstraní: Je mechanicky šetrná k materiálu a v případě, že je voda důkladně odsáta z čištěného povrchu, je po čištění vše poměrně rychle suché. Tento typ čištění je vhodný i na velmi kontaminované plochy jako jsou čalouněné sedačky v autobusech, tramvajích, vlacích či metru,“ doplňuje Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.
Úklid a údržba dopravních prostředků jde ruku v ruce také s důkladnou dezinfekcí, která je prováděna většinou dezinfekčním přípravkem ve formě aerosolu. Ten je nanášen na stropy, bočnice, skla, dveře, sedačky, madla a podlahu. Dezinfekce se musí aplikovat až po důkladném vyčištění a setření všech ploch, v opačném případě totiž pozbývá své účinnosti a její aplikace je zbytečná.
Ošetřit například vnitřek jedné stometrové soupravy metra o pěti vozech zabere zhruba hodinu. Po dezinfekci musí vozy minimálně dvě hodiny stát a odvětrávat. K čištění dopravních prostředků se využívá také účinného čištění suchou párou, které se využívá i k údržbě zastávek veřejné dopravy.
Kromě denního čištění probíhá také generální čištění, které se skládá ze stejných úkonů, ale vše jde více do hloubky. Veškeré úklidové práce a jejich následná kontrola pak podléhají kontrole specialistů, kteří odpovídají za to, že dopravní prostředek vyjede do ulic perfektně vyčištěný.
