Ultrajemný prach je vysoce nebezpečný
Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje, že dýcháme vzduch plný škodlivin. Škodí i ultrajemné prachové částice, které dosud nepodléhají žádné regulaci. Novým zjištěním ale je, že může mít vliv i na vznik nebo rozvoj nemocí mozku. Vyplývá to z průběžných výsledků dvou výzkumů univerzity ve finském městě Kuopio. Praha pak z tohoto pohledu vychází jako jedna z nejhorších.
Co je polétavý prach
„Polétavý prach je na první pohled neviditelný, vznáší se ve vzduchu několik hodin a ty nejmenší částice někdy i několik týdnů. Větší částice prachu zachytí naše nosní sliznice, ty menší až naše průdušky a celé dýchací ústrojí. Jedná se o malé částice různých látek, které jsou různě velké a také různě těžké,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher. Podle toho také trvá rozdílně dlouho, než se jeho částice usadí. Je tvořen většinou sírany, amonnými solemi, uhlíkem, některými kovy, dusičnany, případně i těkavými organickými látkami nebo polyaromatickými uhlovodíky.
Polétavý prach zkracuje, především u lidí z měst, délku života. Nejčastěji vyvolává astma, plicní choroby včetně rakoviny plic, dále ohrožuje malé děti, a to i ty ještě nenarozené, je tedy nebezpečný i v těhotenství. U starších lidí pak může způsobovat cukrovku, vysoký krevní tlak a různé srdeční nemoci. Nově vědci zjišťují, že může mít vliv i na vznik nebo rozvoj neurodegenerativních onemocnění.
Vědci vyvíjejí detektor
Ultrajemný prach a jeho účinky zkoumají zatím vědci v laboratořích. Dosud neexistují žádné limity, kolik částic by mělo, nebo nemělo být na metr krychlový vzduchu. Současně vyvíjejí přístroj, který by ultrajemný prach dokázal rychle detekovat.
Cílem je podle škodliviny v ovzduší detailně odhalit a onemocněním včetně onemocnění mozku předejít nebo je alespoň zachytit včas. V tom pomohou takzvané měřitelné biomarkery, sledující u člověka změnu biologických procesů a funkcí.
Co můžeme dělat my?
Pomoci může úklid městských či obecních komunikací nebo firemních prostor, vše tkví ve strategickém a systematickém přístupu k úklidu. „Profesionální péče o venkovní čistotu totiž zamezí nejen dalšímu víření zdraví škodlivého polétavého prachu, ale i zanesení nečistot do všech vnitřních prostor a následnému poničení vnitřních povrchů,“ dodává Lukáš Rom z Kärcher.
Záchytu prachu pomůže i obecní zeleň. Vyšší tráva, keře a stromy či zelené fasády vedle CO2, oxidů dusíku a přízemního ozónu pohlcují také jemný polétavý prach, který na sebe váže toxické látky a je zdrojem vážných onemocnění.
Český hydrometeorologický ústav zatím množství ultrajemného znečištění měří jen na šesti místech v Česku. Mnoho lidí o nebezpečí polétavého prachu neví, nebo jeho nebezpečí podceňuje.
