Podle Krejčího dochází v těle člověka vlivem UV záření, radiace nebo toxických látek a jiných vlivů k poškození DNA, která je nositelkou genetických informací a je zodpovědná za řízení buněk. "Právě proteiny se podílí na opravě zlomů v DNA. Pokud proces opravy selže, mohou neopravené mutace DNA způsobit, že buňky ztratí kontrolu nad svým růstem a může to vést ke vzniku nádoru," řekl Krejčí.
Jeho tým zjistil, že jeden z proteinů vyvolává v místě poškození změnu v molekulární struktuře a zvyšuje opravné schopnosti. "To se dosud vůbec nevědělo a je to významný poznatek pro možnost léčby nádorů prsu a vaječníků," uvedl Krejčí. Podle něj je to však otázka mnoha let. "Budeme hledat látky, které by mohly funkci proteinu zastoupit. Až je najdeme, budeme je několik let zkoumat a pak teprve můžeme přistoupit na model se zvířaty. Pokud se vše osvědčí, lze uvažovat o klinických fázích testování na lidech. Může to trvat ale i deset a více let," uvedl Krejčí. Zároveň dodal, že je možné, že se látka nepodaří najít, nebo bude taková, která sice funkci potřebného proteinu zastoupí, ale bude mít i jiné účinky, a proto nepůjde použít.
Podle Krejčího je v Česku každý rok 6000 nových případů rakoviny prsu. "Každý rok na následky rakoviny tohoto typu zemře přibližně 2000 českých žen," dodal Krejčí. Karcinom prsu je v nádorech na prvním místě v úmrtnosti žen ve věkové kategorii od 20 do 54 let.
zdroj: ČTK